Dne 20. března 2018 opět proběhla jako doprovodný program brněnského veletrhu AMPER 2018 odborná konference Smart city v praxi III, pořádaná konzultační firmou Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services, která je provozovatelem našeho portálu. Majitel firmy a její hlavní konzultant Jakub Slavík, jehož odborná publikace Smart city v praxi byla rok po slavnostním křtu vyprodána v celém svém dvoutisícovém nákladu, byl zároveň odborným garantem konference. Konference se konala pod záštitou ministryně pro místní rozvoj ČR a slovenského města Nitry. Generálním partnerem konference byla automobilka Porsche Česká republika (elektromobily Volkswagen), hlavními partnery společnosti ČD - Telematika, TECO a VARS BRNO a partnery CETC Europe, ČSOB, E.ON, Eurogreen a Operátor ICT.

Konference byla, stejně jako oba její předchozí běhy, zaměřena především na řídící pracovníky a specialisty, kteří koncept smart city realizují jako součást svých každodenních povinností. Tomu odpovídala struktura cca 170 účastníků konference. Většina z nich pocházela z municipalit a městských organizací – jejich podíl na celkovém počtu účastníků těchto konferencí rok od roku stoupá, což svědčí o rostoucím zájmu měst a obcí o koncept smart city a jeho praktickou realizaci. Významně zastoupen byl i průmysl a další zájemci o téma smart city z praktického pohledu.

Česko-slovenské zkušenosti – odlišné podmínky, stejný cíl: smart city musí přecházet ve smart region
Jak patrno ze záštity města Nitra a prezentace tohoto slovenského smart city jeho primátorem Jozefem Dvončem, měla konference česko-slovenský rozměr, což bylo příležitostí k výměně zkušeností obou našich, historicky si nejbližších, zemí.

Slovensko má oproti České republice o něco složitější situaci, pokud jde o institucionální podporu konceptu smart city na vládní úrovni:

V ČR existuje jedno ministerstvo pro místní rozvoj, které má ve své gesci i rozvoj smart city a funguje jako jedno efektivní místo podpory a koordinace rozvoje smart city. K tomuto účelu je k dispozici také jedna oficiální metodika budování inteligentních měst.

Na Slovensku se naproti tomu implementace smart city rozpadá do dvou úrovní: Na strategické úrovni je v gesci ministerstva dopravy a výstavby a na implementační úrovni v gesci ministerstva hospodářství. Obě tato ministerstva mají své vrcholové dokumenty, na jejichž základě řeší rozvoj měst a uplatnění inovativních technologií každé po své linii.

Jak ale ukazuje příklad smart city Nitra se svojí strategií i zajímavými implementačními projekty, tato situace nijak nebrání slovenským městům v rozvíjení konceptu smart city. Důležité je mít ve městě jasný strategický záměr, systémový přístup a kvalitní projektový tým. Mimoto Slovensko nabízí zajímavou inspiraci i českým subjektům.

Jak se v diskusi účastníci z obou zemí shodli, dosah konceptu smart city a moderních technologií je takový, že nemohou končit v administrativních hranicích města a smart city musí plynule a přirozeně přecházet ve smart region. K tomu je potřeba rozvinout spolupráci na krajské úrovni.

Moderní technologie – reakce na společenskou potřebu, ne „velké hračky“
Moderní technologie ve všech oblastech českých a slovenských chytrých měst – inteligentní energetice a službách, inteligentní mobilitě a informačních a komunikačních technologiích – sledují krok se světovým vývojem.

Ve městech se například stále více zabydlují inteligentní parkovací systémy i platební a informační systémy sledující koncept Mobilita jako služba (MaaS) jako reakce na potřebu multimodality (využívání více druhů dopravy) v městské mobilitě. Významnou roli v tomto konceptu mohou hrát – a hrají – bankovní instituce. K inovativním technologiím v této oblasti, které se dostávají i na český trh, patří mj. také využívání elektronického papíru pro inteligentní zastávky veřejné dopravy.

Bezemisní městské mobilitě vycházejí vstříc světové automobilky jako Volkswagen, pro niž je elektromobilita jedním z nosných strategických směrů, i specializovaní výrobci, jako zde zastoupený francouzský Goupil, s nabídkou osobních elektromobilů, e-minibusů a elektrických nákladních a užitkových vozidel. Zároveň je snaha u nově vyvíjených typů elektrických vozidel začít přibližovat prodejní ceny srovnatelným typům na spalovací motory.

V oblasti inteligentní energetiky a služeb je stále větší zájem o efektivní veřejné osvětlení kombinující úsporná svítidla a účinné systémy řízení, o využívání obnovitelných zdrojů energie a o efektivní řízení městské energetiky s prvky chytrých sítí, s dálkovým sledováním a řízením aktuální spotřeby energie v objektech patřících městu. Pro veřejné osvětlení vyvíjí domácí průmysl i svítidla s proměnlivým odstínem bílé, protože prospěšnost nebo naopak škodlivost nočního svícení může významně ovlivnit právě použitý odstín bílé barvy.

Přínosy většiny moderních technologií a jejich synergie jsou podmíněny efektivním hospodaření s daty, jehož příkladem může být Datová platforma hl. m. Prahy.

Všechny tyto moderní technologie reagují na zcela konkrétní společenskou potřebu, jako je podpora využívání veřejné dopravy, snižování dopravních kongescí, čistota ovzduší ve městech, ochrana zdraví občanů a v neposlední řadě ochrana přírody ve městě. Nejde tedy o pouhé „velké hračky“ od nadšených inovátorů. To je obecným trendem u konceptů smart city všude ve světě.

Jak ukázala jedna z prezentací, na konkrétní společenskou potřebu reagují v zahraničí například i tak revoluční technologie, jako jsou autonomní minibusy bez řidiče. Jejich smyslem je rozvíjení chybějícího „třetího druhu“ dopravy vedle individuální a tradiční hromadné dopravy, zajišťujícího ekologickou a přitom flexibilní přepravu na „posledním kilometru“.

Dotace z EU: pomůžeme s vývojem a komercializací řešení, s investicemi spoléhejte raději sami na sebe
Konference poukázala na významné nejistoty investičních dotací z evropských zdrojů po roce 2020:

Dotační politika EU se stále více zaměřuje především na podporu výzkumu a vývoje a na podporu komercializace inovativních technologií, zpravidla ve spolupráci se soukromým sektorem a jeho finanční spoluúčastí. Investiční dotace, pokud existují, se soustřeďují zejména na podporu transevropských sítí v energetice a mobilitě.

V neposlední řadě zároveň v důsledku odchodu V. Británie bude k dispozici významně méně prostředků.
Pokud jde o další investiční dotace do již vyvinutých (byť moderních a ekologických) moderních technologií, je proto z úrovně EU doporučováno spoléhat spíše na národní, regionální a komunitní zdroje nebo na rozmanité bankovní nástroje, zahrnující zvýhodněné úvěry od Evropské investiční banky i klasické nástroje komerčního bankovnictví.

Rozvoj „chytrého venkova“
Konference v neposlední řadě ukázala, že o koncept smart city mají stále větší zájem i menší obce. Zatímco principiálně jde o totéž, tedy o strategii města či obce, využívající moderní technologie k dosahování sociálních, a následně hospodářských cílů, praktická implementace má svá specifika. Především je k dispozici mnohem méně zdrojů – lidských i finančních – na přípravu a realizaci strategie. Rovněž konkrétní společenská potřeba, resp. problémy, které je třeba řešit, může mít jinou povahu než v případě velkých měst. Tomu je pak třeba vytvářet na míru konkrétní „smart obec“.

S ohledem na omezené zdroje je přitom žádoucí sdružovat menší projekty do větších celků a při rozvoji „smart“ konceptu více spolupracovat na krajské úrovni i na úrovni místních akčních skupin. To koresponduje s potřebou výše uvedeného rozvoje „smart regionů“.

Tomuto přístupu již začíná přizpůsobovat svá řešení i průmysl.

Jakub Slavík

Prezentace z konference:

Jozef Dvonč: Koncepcia Smart City mesta Nitra
František Kubeš: Podpora konceptu Smart Cities v ČR na úrovni státní správy, zejména MMR ČR
Jakub Slavík: Praktické postřehy konzultanta z aktuálního rozvoje smart city
Jan Klepiš: Dopravní platební řešení, parkování
Michal Kraus: Smart Prague – Děláme to, co vyžaduje odvahu.
Aleš Neuschl: SMART CITY – Doba e-mobilní.
Petr Semelka: Užitkové elektromobily v provozu
František Nedvěd: Inteligentní systém pro parkování ve městě
Zdeněk Pokorný: Objíždíte? Vylepujete? Nemusíte! – interaktivní astávkový označník BiZON s technologií e-paper
Ing. Jaromír Klaban: Tecomat Foxtrot - Veřejné osvětlení úsporně, ale především zdravě.
Lukáš Svoboda: Uplatnění chytrých technologií v praxiUplatnění chytrých technologií v praxi

Zdroj: www.smartcityvpraxi.cz