Na veletrhu Czechbus 2015 se 26. listopadu 2015 uskutečnil čtvrtý běh již tradiční konference Elektrické autobusy pro město, zaměřené na novinky a zkušenosti v oblasti provozu a financování elektrobusů a parciálních trolejbusů, tedy trolejbusů s bateriovými zásobníky energie. Konference byla opět pořádána firmou Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services, která je provozovatelem našeho portálu, pod záštitou Sdružení dopravních podniků ČR (SDP ČR) a v úzké spolupráci s ním. Konference je tak důležitým milníkem v činnosti Pracovní komise pro elektromobilitu při SDP ČR, která je partnerstvím SDP ČR a naší provozovatelské firmy. Jakub Slavík, hlavní konzultant a majitel firmy, byl i letos odborným garantem konference a zároveň jejím moderátorem.

Partneři a účastníci konference
Hlavním partnerem konference byla finanční poradenská společnost Allowance. Dalšími partnery byly průmyslové firmy ABB, Cegelec, Ekova Electric, GWL Power, Schunk, Solaris Bus & Coach, Škoda Electric a Volvo (v abecedním pořadí). Za státní správu se konference aktivně zúčastnil zástupce Ministerstva pro místní rozvoj ČR, které má v gesci dotační programy na podporu nízkoemisních vozidel. Akademickou sféru i letos reprezentoval zástupce Polytechniky Gdańské a zároveň odborník-praktik z energetiky městské dopravy, Dr. Mikolaj Bartlomiejczyk z Polska.

Letos zaznamenala konference rekordních více než 160 účastníků z řad dopravců, municipalit a dalších veřejných institucí, škol, průmyslových firem i jiných zájemců o problematiku elektrické městské dopravy. To svědčí o rostoucím zájmu veřejných dopravců i široké odborné a uživatelské veřejnosti o rozvoj autobusů s elektrickými pohony.

Rozvoj elektrických autobusů a jejich trhu
Jestliže v uplynulých letech se vedly diskuse o tom, zda a proč je třeba elektrifikovat městskou dopravu všude tam, kde to dává smysl, dnes se již diskutuje především o tom, jak. Vysoká energetická účinnost elektrických pohonů a s ní spojený jak lokálně bezemisní provoz, tak velmi nízké emise v celkovém procesu well-to-wheel („od jámy po kolo“) vyznívají dostatečně přesvědčivě – podrobnosti viz studie „E-mobilita v MHD“.

Elektrobus SOR EBN 11, který momentálně dlouhodobě testuje Dopravní podnik hl. m. Prahy a.s. Elektrobus byl vystaven na dopravním veletrhu Czechbus 2015 v Praze.

Technologie pro elektrické autobusy a jejich nabíjení neustále prodělávají rychlý rozvoj při stále relativně malé míře standardizace, zejména v oblasti jejich dobíjení. Jistá míra standardizace nicméně existuje, týká se především základních parametrů nabíjení a komunikace vozidlo – infrastruktura. Podrobnosti uvádí mj. zpráva z interního projektu SDP ČR E-STANDARD, který byl na konferenci rovněž prezentován.

ároveň se objevují na českém trhu elektrobusů trhu noví domácí i zahraniční výrobci. Letošní premiéru na Czechbusu i na naší konferenci například absolvoval český elektrobus Electron od firmy Ekova Electric, dceřiné společnosti Dopravního podniku Ostrava. Společnost ABB pro změnu na naší konferenci poprvé v ČR představila inteligentní nabíjecí stanice pro elektrobusy schopné vzájemné komunikace mezi sebou s využitím internetu věcí. To jsou některé, zdaleka ne vyčerpávající příklady.

Nový elektrobus Ekova Electron 12, který byl také vystaven na veletrhu Czechbus 2015 v Praze.

Pro výběr správného řešení je pak třeba přistupovat k zavádění elektrobusů a parciálních trolejbusů jako k samostatnému projektu, spojujícímu a optimalizujícímu aspekty provozní, obchodní a finanční. To ukázaly i prezentace výše uvedených průmyslových partnerů konference, které nabídly pestrou škálu nabízených technologií pro elektrické autobusy i jejich nabíjení, aniž by bylo možné dát absolutní a jednoznačnou odpověď na otázku, která z nich je nejlepší. Zároveň velmi názorně předvedly, jak se konkrétní technické parametry vozidla a nabíjecího systému odvíjejí od místních provozních podmínek a představ dopravce.   

Příležitosti ke spolufinancování, smart city
K velkému zájmu o konferenci jistě přispěla i blížící se první výzva z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) v rámci specifického cíle 1.2 Nízkoemisní vozidla, plánovaná na leden 2016. Je zřejmé, že tato výzva bude zaměřena mj. právě na finanční podporu elektrobusů a trolejbusů (včetně parciálních). Bohužel prozatím není možné z ní financovat nabíjecí stanice pro elektrobusy, ačkoli tato zařízení tvoří s vozidlem jeden systémový celek. Problémem jsou pravidla EU, která tuto skutečnost nereflektují, je však snaha je změnit.

Financování nízkoemisních vozidel může proběhnout i v rámci tzv. integrovaných finančních nástrojů – ITI a IPRÚ.

Při splnění potřebných podmínek (především provozování nízkoemisních vozidel v režimu závazku veřejné služby) je míra spolufinancování poměrně vysoká – 85 % uznatelných nákladů.

Nezbytnou podmínkou poskytnutí dotace je pozitivní efekt projektu na životní prostředí ve městě, sledující ekologické cíle Evropské unie. Tento efekt musí být prokázán v rámci studie proveditelnosti a cost-benefit analýzy, bez níž se žádost o spolufinancování neobejde. Velmi přitom záleží, co je s čím srovnáváno. Jestliže tedy například autobus na CNG znamená zlepšení, nahradí-li stávající nebo zastaralé dieselové autobusy, byl by krokem zpět, nahradí-li trolejbusy nebo jinou elektrickou dopravu. V tomto směru je třeba i nadále vyvíjet osvětu vůči municipalitám i některým dopravcům.

Vedle operačních programů se nabízejí i další, prozatím málo využívané zdroje spolufinancování, na celoevropské úrovni ve formě rozmanitých evropských programů. Možnost využití jednotlivých finančních zdrojů se přitom různí podle jednotlivých fází přípravy a realizace projektu:

• Pro přípravu plánů v rámci širšího evropského prostoru lze například využít programy přeshraniční spolupráce či s výzkumným prvkem, jako je TA ČR – EPSILON, HORIZON 2020, CENTRAL EUROPE.
• Přípravu technické dokumentace lze, např. ve spojení s dalšími dopravními podniky, financovat s využitím programu ELENA.
• Financování vlastního nákupu vozidel a infrastruktury pak probíhá z evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) prostřednictvím operačních programů – IROP, OPD, OP Praha, nebo evropských finančních nástrojů (CEF, EEEF, JESSICA).

Z pohledu rozvoje čisté mobility ve městech je zajímavá zejména podpora v rámci evropského programu inovací Horizon 2020 poskytovaná v kontextu s rozvojem inteligentních měst – smart city. Aktuální výzvy v této oblasti jsou připravovány na období 2016 – 2017.

Koncept smart city představuje pro dopravce provozující elektrickou dopravu mimo jiné i další příležitosti, například využití zkušeností a technické základny pro servis a údržbu osobních a užitkových elektromobilů.

Rozvoji konceptu smart city bude proto věnována i samostatná konference Smart city v praxi, připravovaná naší provozovatelskou firmou ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, Sdružením dopravních podniků ČR, Ministerstvem dopravy ČR, Fakultou dopravní a průmyslovými partnery konference jako doprovodný program veletrhu AMPER 2016 v Brně, 15. března 2016. Podobně jako Elektrické autobusy pro město bude i tato konference zaměřena především na praktické informace z oblasti inteligentních technologií pro město (včetně bezemisní MHD) a možností jejich financování pro všechny ty, kteří budou koncept smart city realizovat v každodenní praxi skrze konkrétní investiční projekty.

Účast konference Elektrické autobusy pro město IV byla velice vysoká.

Národní akční plán Čistá mobilita
Národní akční plán Čistá mobilita, schválený vládou ČR 20. 11. 2015, určuje strategický postup veřejné správy v rozvoji trhu v oblasti alternativních paliv (elektromobilita, CNG, LNG, vodík) a výstavby dobíjecí a plnící infrastruktury. Jde o základní koncepční materiál pro směřování investiční podpory v oblasti alternativních paliv také pro výše zmíněné operační programy – IROP, OPD, OPPIK. Bude vyhodnocován ročně a aktualizován v roce 2018.

Na konferenci bylo konstatováno jako pozitivní, že tento dokument zahrnuje vazby na hromadnou dopravu a její podpůrné programy a zohledňuje rovněž probouzející se zájem o vodíkovou (palivočlánkovou) elektromobilitu.

Zároveň však bylo poukázáno na přetrvávající nesystémovost tohoto dokumentu, který se stále soustřeďuje více na druhy pohonů než na skutečné celospolečenské dopady jednotlivých dopravních prostředků a druhů dopravy. Paradoxně tak dochází např. k situaci, že elektromobil nebo plynový osobní automobil je ve smyslu tohoto dokumentu považován za „čistý“, zatímco diesel-hybridní autobus je „nečistý“. Přitom v přepočtu na jednotku přepravního výkonu jsou průměrné národohospodářské škody způsobené tímto autobusem mnohem nižší než u zmíněných osobních automobilů.

Účast konference Elektrické autobusy pro město IV, aneb program který byl pro účastníky velice zajimavý.

Shrnutí
Závěry konference Elektrické autobusy pro město IV lze stručně shrnout do následujících několika bodů:

1. E-mobilita v MHD: už ne PROČ, ale JAK
Elektromobilita v MHD je podporována a rozvíjena. Otázkou už není, zda a proč, ale jak. Současné technologie k tomu nabízejí pestrou a stále se rozvíjející škálu řešení, z nichž je třeba vybrat to nejvhodnější pro dané podmínky.

2. Od produktu k projektu
Pro úspěšné uplatnění elektrobusů a parciálních trolejbusů v MHD a pro získání potřebných prostředků pro spolufinancování je nutno změnit pohled na jejich pořízení a provozování: Od nákupu výrobků je třeba přistoupit k přípravě a realizaci projektů, přičemž je nutné sladit hledisko provozní, technické, obchodní a finanční. To zajistí pouze kvalitně zpracovaná studie proveditelnosti a cost-benefit analýza.

3. Rozmanité zdroje spolufinancování
Pro spolufinancování nízkoemisních vozidel je možné využít operační programy, jejichž první výzvy jsou připravovány na příští rok, i další zdroje, včetně programu Horizon 2020. Podmínkou využití těchto zdrojů je správné definování projektů a prokázání jejích efektivnosti (viz předchozí bod).

4. Environmentální cíle EU základem
Základem úspěšné žádosti o spolufinancování je, aby projekt sledoval realizaci environmentálních cílů EU. Od těchto cílů se odvíjí i veškerá metodika související s přípravou žádostí a prokazováním nároku projektu na dotace.

5. Směr smart city
Kromě projektů samotného pořizování a provozu elektrických dopravních prostředků je užitečné a žádoucí vidět elektrickou dopravu v kontextu inteligentních měst – smart city – který znamená zasazení dopravy do širšího technologického a ekonomického rámce rozvoje měst. Nyní i do budoucna představuje realizace smart city především příležitost k získání finančních zdrojů, k zefektivnění provozu skrze implementaci inteligentních informačních a řídicích technologií, k synergiím mezi městskou mobilitou, energetikou a dalšími městskými službami i k dalším podnikatelským aktivitám dopravců.

6. Osvěty není nikdy dost
Ačkoliv celkové povědomí o přednostech elektrické městské dopravy a o příležitostech, které zde nabízejí současné technologie, stále roste, osvěty není nikdy dost. Je třeba v tomto směru neustále vzdělávat a přesvědčovat odbornou a laickou veřejnost, zejména pak ty, kteří rozhodují o dalším směrování dopravní obsluhy měst a regionů. Osvětu bude v tomto smyslu třeba směrovat zejména:

• k opakovanému vysvětlování celospolečenské výhodnosti elektrické hromadné dopravy s ohledem na její energetickou efektivnost a příznivé ekologické účinky a k odstraňování zkreslení a stereotypů při pohledu na tzv. „čistou mobilitu“,
• k prosazování systémovosti a celospolečenských hledisek při vyhodnocování a aktualizaci Národního akčního plánu Čistá mobilita,
• k prosazování pohledu na nabíjecí stanice pro elektrobusy jako na integrovanou součást dopravního systému elektrických autobusů, nezbytných pro jejich provoz,
• k vyžadování jednoznačných a systémově zdůvodněných stanovisek od státních orgánů k otázkám financování nízkoemisní a bezemisní dopravy tak, aby nemohlo vzniknout zdání, že pravidla pro toto financování jsou předmětem administrativní libovůle.

Prezentace z konference „Elektrické autobusy pro město IV“ jsou ke stažení níže:
Martin Janda: Integrovaný regionální operační program 2014–2020 a podpora elektrovozidel

Daniel Glas: Financování nízkouhlíkových technologií v dopravě a opatření Smart City v plánovacím období EU do roku 2022

Jakub Slavík: Novinky z Pracovní komise pro elektromobilitu SDP ČR

Mikolaj Bartlomiejczyk: Dobíjení eBusu z tramvajové a trolejbusové sítě – pro a proti

Radoslav Hanzelka: EKOVA ELECTRIC – Partner elektromobility

Marcel Páter, Michal Zahrádka: Kontaktní systémy pro nabíjení bateriových vozidel MHD

Miroslav Kuželka: Řešení rychlého dobíjení elektrobusů

Radko Manda: Naslouchejte svému městu

Zdeněk Vytouš: Trolejbus s bateriovým pomocným pohonem = elektrobus s dynamickým dobíjením

Jan Barchánek: SOR/Cegelec EBN 11 elektrobus s nabíjením z tramvajové sítě

Radek Svoboda: ŠKODA e-mobilní řešení – rozsah projektu

Jiří Pilař: Bezemisní městská doprava – zkušenosti z provozu elektrobusů

Partneři konference Elektrické autobusy pro město IV

26.11.2015 - ...	26.11.2015 - ...	26.11.2015 - ...	26.11.2015 - ...
26.11.2015 - ...	26.11.2015 - ...

Fotografie č. 1: Prezentace společnosti Cegelec:
Fotografie č. 2 - 3: Prezentace Dopravního podniku hl. m Prahy - Provoz elektrobusů v DPP.
Fotografie č. 4: Prezentace elektrobusů společnosti Solaris.
Fotografie č. 5: Prezentace elektrobusů společnosti Škoda.

Zdroj: www.proelektrotechniky.cz